|
| |
|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
|
Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.
|
|
|
Prostorová a letová aktivita mateřské kolonie vrápence jižního Rhinolophus euryale ve Slovenském krasu
Jehličková, Veronika ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Kaňuch, Peter (oponent)
Ve třech částech sezóny (prelaktační, laktační a postlaktační) v letech 2010 a 2011 a v prelaktační části sezóny v roce 2012 byly pomocí radiotelemetrie sledovány změny v letové a prostorové aktivitě a biotopové preferenci u mateřské kolonie samic vrápenců jižních (Rhinolophus euryale) v obci Jasov a okolí ve Slovenském krasu. Mateřská kolonie se ukrývala na půdě kláštera v obci Jasov. Touto oblastí prochází severní hranice areálu rozšíření tohoto druhu. Celkem bylo za celý výzkum sledováno 35 samic vrápenců po dobu 31 nocí. Ve všech prelaktačních obdobích bylo označeno 17 samic, v laktačních obdobích 12 samic a v postlaktačních obdobích 6 samic. Samice byly označeny vysílačkami a pomocí VHF telemetrie (rádiová telemetrie pomocí velmi krátkých vln) byla sledována jejich letová aktivita za účelem popsání tohoto typu chování a následného porovnání habitatových a prostorových preferencí v jednotlivých porovnávaných obdobích sezóny. Celkový počet zaznamenaných lokací za všechna sledovaná období činil 858. Porovnávali jsme aktivitu samic během noci v jednotlivých obdobích sezóny, samice se tedy nacházely v různých fázích reprodukčního cyklu. Samice opouštěly své úkryty nejpozději v prelakatačních obdobích, následovaly výlety samic z úkrytu v laktačních obdobích a nejdříve po setmění opouštěly úkryt...
|
|
|
Teritorialita u ještěrů
Chmelař, Jan ; Rehák, Ivan (vedoucí práce) ; Veselý, Milan (oponent)
Teritorialita u ještěrů Jan Chmelař Abstrakt: Teritorialita je velmi často diskutovaný fenomén, který se vyskytuje u všech skupin obratlovců na intraspecifické úrovni. Ještěři mezi nimi přesto zaujímají prominentní pozici díky ohromné variabilitě teritoriálního chování mezi vyššími taxony, druhy, populacemi i jedinci. Příkladem mohou být systémy sociální dominance, teritorialita samic nebo teritorialita na interspecifické úrovni. Její význam z hlediska kontroly reprodukce a exkluzivity zdrojů je zjevný a zpravidla zvyšuje fitness jedinců, kteří si svá teritoria ohlídat dokáží. Zároveň však zvyšuje expozici jedince a jeho náchylnost k predaci, je velice energeticky náročná v neposlední řadě někdy komplikuje snahy konzervačních biologů tím, že u druhů v různém stupni ohrožení, snižuje genetickou variabilitu jednotlivých populací. Klíčová slova: teritorialita, sociální dominance, ještěři, domovský okrsek
|
|
| |
|
|
Velikost a stabilita teritorií tropických ptáků
Charvátová, Barbora ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Velikost a stabilita ptačích teritorií v tropických oblastech se již na první pohled zcela liší od oblastí pásu mírného. Tropická ptačí teritoria jsou stabilnější, co se času i prostoru týče. Jejich vlastníci obhajují teritoria celoročně, během let, a i hranice území zůstávají neměnné. Patrné je též, že velikost tropických teritorií je mnohonásobně větší. Tyto specifické vlastnosti jsou podmíněny mnoha faktory, které se navzájem prolínají. Výrazný vliv mají velikost vlastníka a potravní dostupnost. S velikostí vlastníka roste i rozloha teritoria. Naopak s vyšším množstvím potravy vlastník území zmenšuje. A právě potravní dostupnost úzce souvisí s kvalitou prostředí. Obecně je v méně kvalitnějších místech nižší hustota jedinců, a i té vlastníci přizpůsobují území, která obhajují - dochází ke zvětšování teritorií. To je v tropech obzvláště zajímavé, pokud uvážíme, že je zde mnohem vyšší druhová bohatost a nižší hustota v rámci druhu oproti pásu mírnému. K odlišnostem v teritoriích může docházet i z důvodu rozdílné nadmořské výšky, kdy se v tropických horských mlžných lesích nalézají teritoria větší. Stejně tak má vliv i umístění v dané oblasti a případné bariéry. Spíše je to však dopad poziční než velikostní. Právě studium těchto všech faktorů vysvětluje odlišnosti v tropických teritoriích a může...
|
|
|
Škálování prostorové aktivity letounů
Křemenová, Jana ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
1 1. ABSTRAKT Míra prostorové aktivity, zejména pak velikost domovského okrsku je jednou ze základ- ních biologických vlastností živočichů a to zda obsahuje dostatek zdrojů je klíčové pro přežití a rozmnožení se jedince. Proto není divu, že se mnohé studie snaží objasnit vliv různých eko- logických či morfologických proměnných a vysvětlit tak variabilitu prostorové aktivity. Le- touni představují skupinu savců, pro niž v tomto směru až donedávna existovaly jen strohé in- formace. Nicméně díky miniaturizaci techniky a využití radiotelemetrických metod množství informací v posledních letech rychle přibývá. Cílem této studie bylo nashromáždění co nejkompletnějších údajů o velikosti domov- ských okrsků a vzdálenostech mezi denními úkryty a lovišti u letounů a analyzovat efekt pro- měnných, kterým mohou prostorovou aktivitu ovlivňovat. Celkem byly rešerší existující litera- tury nashromážděny údaje o 106 druzích reprezentujících 8 čeledí. Prostřednictvím fylogene- tické regrese byl analyzován vliv 6 proměnných (hmotnost, plošná zátěž křídla, aspect-ratio, potravní specializace, velikost kolonie, primární produktivita prostředí) na velikost domov- ského okrsku a průměrnou vzdálenost k potravním zdrojům. Nejlepším prediktorem velikosti domovského okrsku je primární produktivita prostředí, potravní specializace a...
|
|
| |
|
|
Prostorová a letová aktivita mateřské kolonie vrápence jižního Rhinolophus euryale ve Slovenském krasu
Jehličková, Veronika ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Kaňuch, Peter (oponent)
Ve třech částech sezóny (prelaktační, laktační a postlaktační) v letech 2010 a 2011 a v prelaktační části sezóny v roce 2012 byly pomocí radiotelemetrie sledovány změny v letové a prostorové aktivitě a biotopové preferenci u mateřské kolonie samic vrápenců jižních (Rhinolophus euryale) v obci Jasov a okolí ve Slovenském krasu. Mateřská kolonie se ukrývala na půdě kláštera v obci Jasov. Touto oblastí prochází severní hranice areálu rozšíření tohoto druhu. Celkem bylo za celý výzkum sledováno 35 samic vrápenců po dobu 31 nocí. Ve všech prelaktačních obdobích bylo označeno 17 samic, v laktačních obdobích 12 samic a v postlaktačních obdobích 6 samic. Samice byly označeny vysílačkami a pomocí VHF telemetrie (rádiová telemetrie pomocí velmi krátkých vln) byla sledována jejich letová aktivita za účelem popsání tohoto typu chování a následného porovnání habitatových a prostorových preferencí v jednotlivých porovnávaných obdobích sezóny. Celkový počet zaznamenaných lokací za všechna sledovaná období činil 858. Porovnávali jsme aktivitu samic během noci v jednotlivých obdobích sezóny, samice se tedy nacházely v různých fázích reprodukčního cyklu. Samice opouštěly své úkryty nejpozději v prelakatačních obdobích, následovaly výlety samic z úkrytu v laktačních obdobích a nejdříve po setmění opouštěly úkryt...
|
host ::
RSS.